Rašeliniště dokážou neuvěřitelné!
Rašeliniště poskytují významné ekosystémové služby pro přírodu a nás lidi. Ochrana rašeliniště představuje tedy zároveň ochranu lidí. Měli bychom ale také uznat, že příroda má hodnotu, která žije uvnitř ní, kterou je třeba respektovat - neboli jinými slovy řečeno: „Já jsem život, který chce žít, uprostřed života, který chce žít“ (z díla Alberta Schweitzera: Nauka úcty k životu).
Životní prostor pro vzácnou faunu a flóru
Během tisíciletí se rašeliniště vyvinula jako jedinečné biocenózy (životní společenství). Některé druhy fauny a flóry se dokonce zcela zaměřily na tato zvláštní stanoviště, jako například rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, skokan ostronosý a modrásek. Pro tahy ptáků poskytují rašeliniště a mokřady místa odpočinku nebo zimoviště či letní stanoviště.
Nepostradatelné úložiště uhlíku
Rašeliniště ukládají obrovská množství CO2 ve vrstvách rašeliny, po celém světě cca 450 gigatun uhlíku! To je víc než celková biomasa lesních ploch po celém světě! Pokud rašelinná tělesa vyschnou, odbourává se biomasa a uvolňuje kysličník uhličitý. V Rakousku se počítá přibližně s devíti tunami na hektar a rok vyschlých rašeliništních stanovišť. Na druhé straně může rašelinotvorná vegetace z dlouhodobého hlediska (při vzniku rašeliny uniká pouze část původně vázaného uhlíku) vázat na hektar a rok 0,15 až 1,3 tuny uhlíku.
Účinné úložiště vody
Rašeliniště se z 95 procent skládají z vody, a působí tak jako efektivní zásobárna vody. Mohou rychle přijmout velké množství vody, které pak zas pomalu uvolňují do okolí. Díky tomu se také minimalizuje nebezpečí povodní a katastrof způsobených záplavami. Především mechy a z nich vzniklá rašelina jsou schopny nepředstavitelného výkonu. Rašeliniště se mohou v letech bohatých na deště zvednout o více než jeden metr.
Efektivní vodní filtr
Přírodní rašeliniště působí jako vodní filtr. Látky rozpuštěné ve vodě rostliny přijímají, naplaveniny se usazují v rašelinném tělese. Takto filtrovaná voda podporuje tvorbu nové podzemní vody a zásobuje vodstvo.
Chladivé mikroklima
Rašeliniště ovlivňují makroklima svou schopností zadržovat velké množství skleníkových plynů. Protože se mokrá rašelina zahřívá mnohem pomaleji než suchá, vznikají mikroklimata podobná tundře. Vyšší vlhkost vzduchu, tvorba mlhy a chladnější teplota půdy než u minerálních půd určují lokální klima. Právě v dobách změny klimatu se jeví takové chladné únikové prostory jako cenné.
Geniální dlouhodobý archiv
Intaktní vrchoviště rostou neustále po vrstvách směrem nahoru. Ukládají se v nich pyly, zbytky rostlin a zvířat a jiné organické artefakty. Vysoký obsah vody zabraňuje rozsáhlému rozkladu organické substance. Vzniká paleoekologický archiv, který může sahat celá tisíciletí do minulosti a je dostupný pomocí vrtných jader. Klimatické změny lze objasnit pomocí analýzy pylů a přírůstků sedimentů. Jeden metr mocnosti rašeliny roste přibližně 1 000 let, a proto se rašeliniště stávají metaforou dlouhých historických období, které můžeme zažít.
Estetická divočina
Mystické a temné krajiny rašelinišť odedávna inspirovaly umělce. Zvláštní estetika rašelinišť vstoupila do literatury a výtvarného umění. Mnohokrát se stalo tématem podmaněné rašeliniště, které bylo odvodněno kanály a využívalo se k zemědělským účelům. Každý přítel přírody ale ví, že především nedotčená rašeliniště otevírají jedinečný přístup ke kráse divočiny.
(Turistická) rekreace
Tolik předem: Rašeliniště jsou na tom lépe bez člověka. Udržitelné a citlivé formy cestovního ruchu jsou ale zcela slučitelné s ochranou rašelinišť. Kdo se na rašeliništi chová správně (pravidla správného chování), tomu se otevře jeho krása a původnost.
Léčivá lékárna
Použití rašeliny patří už dávno ke standardu při lázeňském provozu. U revmatu a problémů s klouby pomáhají rašelinné zábaly, pitná kúra má léčit při potížích s žaludkem a střevy. Protizánětlivě a detoxikačně působí především vysoký obsah kyseliny huminové. Rostliny z rašeliniště doplňují bylinkovou lékárnu. Člověk si samozřejmě musí být vědom toho, že rašelina se těží pro léčebné terapie.
Rostu, tedy jsem
Příroda, a tedy i rašeliniště mají kvalitu nezávislou na člověku. Neměří se podle užitku (funkce) nebo hodnoty, kterou jí člověk připisuje. Člověku se tu má chovat s náležitou pokorou, aby nalezené lehkomyslně nezničil.
Citlivá výrobní plocha
K posledním intaktním či obnovitelným rašeliništím by se mělo přistupovat čistě z odborného hlediska ochrany přírody. Je ale smysluplné zamokřit opět někdejší plochy rašelinišť a odvodněná rašelinná tělesa, aby se zastavila těžba rašeliny a zachoval rezervoár uhlíku. Pro takové plochy lze rozvíjet alternativní koncepce využití. Probíhají pilotní projekty s vodními buvoly nebo farmami na rašeliníky.