Flóra

Vlhká, chudá na živiny a chladná rašeliniště  

Z pohledu biologie představují rašeliniště zvláštní životní prostory s vlastním spektrem druhů. Velmi kyselé prostředí, které zůstává snesitelné vysloveně pro „specialisty“, vytvářejí hlavně rašeliníky (hodnota pH 2 až 4). Především vrchoviště jsou zásobována výhradně dešťovou vodou, čímž se do nich dostává jen velmi málo živin. Tato rašeliniště jsou proto na živiny chudá. Jsou považována za „chladná“ stanoviště. Voda uložená v tělese rašeliny se na jaře neohřívá tak rychle jako okolí. 

Nejvýznamnější společenství rostlin jsou tato:  

Mokřadní les s břízou pýřitou: Na severním okraji rašeliniště se nachází malá plocha. Bříza pýřitá zde dosahuje velmi vysokou míru pokryvu, i když má jen nízký vzrůst. V bylinném patře zde dominuje suchopýr pochvatý. Společenství ostřice zobánkaté
Rašeliníkový smrkový les: Tento les sousedí na západě, jihu a jihovýchodě se slatí s borovicí klečí.
Společenství suchopýru pochvatého a rašeliníku křivolistého: na východním okraji rašeliniště;
Vrchovištní společenství borovice kleče: Tannermoor je známý především pro své slatě porostlé borovicí klečí. Mezi borovicí klečí jsou časté druhy rašeliníku, jako např. ploník obecný, travník Schreberův a suchopýr pochvatý.