Renaturace 

 Intaktní rašeliniště zachycují ekvivalent CO2 přibližně jedné tuny na hektar a rok. V cca 1 milimetru rašeliny se tedy ukládá přibližně 300 kilogramů uhlíku. Zničením či degenerací rašelinišť se tento účinek obrací ve svůj opak. Degradovaná rašeliniště emitují přibližně 20 tun CO2 na hektar a rok tím, že se vytěží 20 milimetrů rašeliny. Zemědělské využití způsobuje dokonce dvakrát tak velké uvolnění CO2.  Ani Tannermoor nezůstal uchráněný před pokusu proměnit plochy rašeliniště v „produktivní“ zemědělské či lesnické plochy. 59 větších drenážních příkopů o šířce až sedm metrů, hloubce dvou metrů a celkové délce 12,3 kilometru protíná rašeliniště. To vedlo k jeho masivní degradaci. Kleč a smrky se tu díky tomu mohly intenzivněji uchytit. V důsledku toho se zhoršily jak vodní, tak také světelné poměry pro tak důležitý rašeliník. V rámci koncepce sanace rašeliniště je případně bylo realizováno celkem 525 uzávěrů příkopů pomocí štětových stěn a 30 „uzávěrů“ pomocí rašeliny. Opětovným zamokřením se zajistí, že ještě existující vrstva rašeliny už se nebude dál degradovat. Rašeliník by měl mít opět lepší životní podmínky a zahájit „růst rašeliniště“. 

Dotazy:
Land Oberösterreich,
Abteilung Naturschutz (odd. ochrany přírody);
Tel: 0732/720-11871,
e-mail: n.post@ooe.gv.at 

Péče o projekt:
Büro Revital - Integrative Naturraumplanung
ÖBF - Österreichische Bundesforste
Christian Schröck, Biologiezentrum OÖ
Mario Pöstinger, OÖ Umweltanwaltschaft