Renaturace 


 Intaktní rašeliniště zachycují ekvivalent CO2 přibližně jedné tuny na hektar a rok. V cca 1 milimetru rašeliny se tedy ukládá přibližně 300 kilogramů uhlíku. Zničením či degenerací rašelinišť se tento účinek obrací ve svůj opak. Degradovaná rašeliniště emitují přibližně 20 tun CO2 na hektar a rok tím, že se vytěží 20 milimetrů rašeliny. Zemědělské využití způsobuje dokonce dvakrát tak velké uvolnění CO2.  Ani Tannermoor nezůstal uchráněný před pokusu proměnit plochy rašeliniště v „produktivní“ zemědělské či lesnické plochy. 59 větších drenážních příkopů o šířce až sedm metrů, hloubce dvou metrů a celkové délce 12,3 kilometru protíná rašeliniště. To vedlo k jeho masivní degradaci. Kleč a smrky se tu díky tomu mohly intenzivněji uchytit. V důsledku toho se zhoršily jak vodní, tak také světelné poměry pro tak důležitý rašeliník. V rámci koncepce sanace rašeliniště je případně bylo realizováno celkem 525 uzávěrů příkopů pomocí štětových stěn a 30 „uzávěrů“ pomocí rašeliny. Opětovným zamokřením se zajistí, že ještě existující vrstva rašeliny už se nebude dál degradovat. Rašeliník by měl mít opět lepší životní podmínky a zahájit „růst rašeliniště“. 

Dotazy:
Land Oberösterreich,
Abteilung Naturschutz (odd. ochrany přírody);
Tel: 0732/720-11871,
e-mail: [email protected] 

Péče o projekt:
Büro Revital - Integrative Naturraumplanung
ÖBF - Österreichische Bundesforste
Christian Schröck, Biologiezentrum OÖ
Mario Pöstinger, OÖ Umweltanwaltschaft

Tvorba rašeliny v intaktním rašeliništi

V průběhu fotosyntézy vytváří rašeliník z CO2 a vody organickou substanci, kterou není možné kvůli vysoké hladině spodní vody odbourat. Tato organická substance vytváří mocnou vrstvu rašeliny celá staletí.

Degradace rašeliny v odvodněném rašeliništi

Pokud se rašeliniště odvodní, proniká do vrstvy rašeliny kyslík. Bakterie začnou rašelinu rozkládat. V ní uložený kysličník uhličitý se uvolňuje do vzduchu, dusík, fosfor a draslík se dostávají do podzemní vody.

Opětovné zamokření

 

Zabudováním štětových stěn se má opět zvednout hladina vody tak, aby se vrstva rašeliny nacházela pod vodou. Díky tomu se mají zastavit degradační procesy a opět vytvořit životní základ pro floru rašeliniště.